Ve čtvrtek 14. března jsme do Spokojeného domova pozvali paní Andreu Tkáčovou, která našim pracovníkům povyprávěla o životě se zrakovým postižením. Přijela mezi nás i se svým vodicím psem, psí průvodkyní jménem Darby, nádherným labradorským retrívrem. Účastníci přednášky tak měli skvělou příležitost přímo se seznámit se vším, s čím nevidomým lidem pomáhá.

Lektorka se podělila nejen o své radosti i starosti běžného dne, které zažívá nevidomý člověk, ale také o zásady, na které je třeba nejen při komunikaci dbát. Takovým základním pravidlem by mělo být oslovení nevidomého či slabozrakého člověka a nabídka pomoci. Nikdy jej nesmíme bez upozornění chytit a vést ho kamkoliv dle svých domněnek. Jak bylo účastníkům názorně předvedeno, důležité je nabídnout takovému člověku rámě a během cesty jej průběžným popisem informovat o okolí či překážkách.

Díky přednášce se naši pracovníci rovněž dozvěděli, jak skvělým pomocníkem je pro nevidomé nebo slabozraké moderní technologie, aplikace a zvukové signály zabudované v různých zařízeních, třeba mobilní telefon s hlasovou syntézou, VPN ovladač akustických majáků, colorino-rozpoznávač barev a světla nebo „hladinka“, která signalizuje množství vody v nádobě.

Nevidomí či slabozrací lidé dokáží žít navzdory svému handicapu plnohodnotný život, nicméně i přes všechny možnosti pomoci není život lidí se zrakovým postižením snadný.

„Je obdivuhodné, co si nevidomá paní lektorka, která nám přednášela, v životě zažila a jak vše dobře zvládá. Klobouk dolů před ní,“ zaznělo ve zpětné vazbě od účastníků kurzu.