K panu Jiřímu z Jičína chodíme na služby již několik let a zajišťujeme základní potřeby, jako je strava, drobný úklid, dopomoc s hygienou, někdy také doprovod k lékaři. Asistentky si také rády s pánem povídají a vždy si odnesou nějakou zajímavou informaci či zkušenost. Přestože zdraví mu již neslouží, jak by mělo, mysl je aktivní především díky kontaktu s asistentkami, které pana Jiřího navštěvují třikrát denně.

Pan Jiří, ačkoliv vyrůstal v chudých podmínkách, byl od dětství odhodlaný něco dokázat. Vždy se zajímal o věci kolem sebe, měl touhu učit se, a tak se rozhodl vystudovat vysokou školu. To nebylo zdaleka samozřejmé, ale s pomocí maminky, která obětovala vše, aby mu to umožnila, se mu podařilo dosáhnout svého cíle. Po studiích založil rodinu a s manželkou vychovali dvě dcery. Manželka, na kterou vzpomíná s láskou a úctou, byla jeho oporou a zároveň největší radostí. I ona byla v posledních měsících svého života uživatelkou našich služeb. Společně prožili krásné chvíle, a ačkoli manželka již není mezi námi, vzpomínky na ni mu dávají sílu každý den. I když je rád obklopen svou rodinou, někdy cítí osamění a touží po větší přítomnosti svých blízkých. Často se ocitá v tichu svých vzpomínek.

Přestože dny nejsou vždy snadné, pan Jiří se nevzdává. Věnuje se sepisování svých vzpomínek, které uchovává pro budoucí generace. Má v sobě silnou potřebu předávat své zkušenosti a životní příběh, aby jeho děti, vnoučata i pravnoučata věděly, jak těžké, ale zároveň krásné bylo jeho dětství a mládí.