Pan Jan z Radvánovic využívá našich služeb od roku 2018. Pochází z Jordánska. Jeho sen byl studovat školu se sportovním zaměřením. V té době jeho bratranec studoval jako jeden z prvních studentů z Jordánska v Československu. Hodně si o tom v rodině vyprávěli, až se rozhodl pro fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze. Svým přičiněním a s pomocí rodiny dali dohromady potřebné peníze, aby mohl vycestovat do Československa. Během přijímacích zkoušek utrpěl těžký úraz páteře, který se neslučoval s jeho studijním zaměřením. Přestoupil tedy na Českou zemědělskou univerzitu v Suchdole, kde měl v místě také ubytování. Během praxe ve 4. ročníku studia v JZD Sedmihorky se seznámil se svojí nynější manželkou. Po ukončení studií se vzali a narodila se jim dcera. Přestože si studia v Československu hradil sám, oženil se a pracoval, nedostal zde povolení k trvalému pobytu a musel se vrátit zpět do Jordánska. Mohl rodinu pouze navštěvovat, proto se paní rozhodla, že se s dcerkou přestěhují za ním. Nejprve jely na půl roku na zkoušku a poté, po vyřízení patřičných dokladů, nastálo. Druhá dcera se narodila již v Jordánsku. Pan Jan žil dva roky v Libyi a 12 let v Jordánsku. Pracoval v zemědělské bance, pomáhal rolníkům s dotacemi na půdu a vším, co se zemědělství v rozvojových zemích týkalo. Ovládal tři jazyky – arabštinu, angličtinu a češtinu. Po sametové revoluci se s rodinou rozhodli vrátit zpět do Čech. Společně s manželkou si v Turnově otevřeli obchod s dovozovým oblečením Panda, který byl ve své době velmi populární. Bohužel v 64 letech prodělal mozkovou příhodu a ochrnul na polovinu těla, vytratil se mu z hlavy český jazyk, musel se znovu učit chodit i mluvit. Následkem této příhody mu byl diagnostikován Parkinsonův syndrom.

Naše pečovatelky dochází za panem Janem každé úterý a čtvrtek vždy 2 hodiny a 3× týdně na jednu hodinu odpoledne. Pečovatelky na něj dohlížejí v době nepřítomnosti pečující manželky, věnují se nácviku chůze ve vnitřním prostředí, v případě hezkého počasí chodí na procházky v okolí domu. Pan Jan se pohybuje s pomocí francouzských holí. Při chůzi se zadýchává, má tendenci se naklánět dopředu, proto potřebuje dohled druhé osoby. Pečovatelky se také snaží uživatele aktivizovat – cvičení s míčkem, hraní deskových her, prohlížení alb a podporují uživatele v komunikaci.

Na podzim roku 2024 požádala pečující manželka o naše služby pro svou maminku, paní Věru, o kterou pečovala ve stejné domácnosti. Onemocněla rakovinou slinivky. Naše pečovatelky dopomáhaly s celkovou hygienou ve sprše. Její zdravotní stav se rapidně zhoršoval, proto manželka kontaktovala domácí hospic Semily. Paní Věra koncem listopadu zemřela.