Pan Jaroslav bydlí v bytě se svou manželkou. Má pokročilou formu demence. Špatně se pohybuje, již čtvrt roku nevyšel z bytu ven. Odmítal nejen vycházet, ale i chodit po bytě. S manželkou a synem nespolupracuje, odmítá se koupat.

V prosinci 2022 jsme začali chodit k panu Jaroslavovi na služby. Zpočátku reagoval nelibě na přítomnost cizích osob a spolupracovat s námi nechtěl. Již po několika službách však došlo k patrnému posunu. Pan Jaroslav se uvolnil, na asistentky si zvykl a při většině služeb se nám ho daří přesvědčit ke spolupráci při sprchování. Samozřejmě není každý den stejný, nálady se u pana Jaroslava střídají, s tím je třeba vlivem demence počítat. Avšak i komunikace se od začátku služeb podstatně zlepšila. Pán si námi často již povídá, jen je potřeba ho k tomu trochu pobídnout. Po provedení hygieny je většinou unavený a o povídání nejeví zájem. Zpravidla si lehne na gauč. Asistentka si sedne poblíž s jeho manželkou, povídají si a snaží se pana Jaroslava nenásilně a bez tlaku vtáhnout do hovoru. Většinou se to podaří.

K trénování chůze došlo zatím po bytě. I to je pokrok. Na jaře za lepšího počasí máme v plánu krátké vycházky venku.